úterý 24. října 2017, svátek má Nina  |  english

ušáčkův deníček

‹‹leden 2006››
poútstčtpasone
      01
02030405060708
09101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

celý deníček
2002  •  2003  •  2004  •  2005  •  2006  •  2007  •  2008  •  2009  •  2010  •  2011  •  2012  •  2013  •  2014  •  2015  •  2016  •  2017  • 





 deníček ke stažení
Microsoft Office Word 97-2003 (.doc)  |  Adobe Acrobat (.pdf)

ušáček

Vánoce - nový rok....3. 1. 2006  Cítím se jak král

Tak a zase jeden rok utekl, přinesl hodně událostí a myslím, že to byl dost podnětný rok a stalo se mooc věcí. Některé nebyly úplně dobré a některé zase naopak byly skvělé. Připravuju vánoční fotoreportáž z ušákových vánoc...

Supr filmeček se supr klukem22. 1. 2006  Dnes je celý svět naruby

Včera večer, tedy v sobotu mi napsal můj králiček (17), jestli někam nezajdeme na kus řeči. Je to sice 3 roku co jsme se rozešli a občas se sejdeme a popovídáme si. Já jsem sice ten rozchod nechtěl a vždy tak nějak doufal, že se k sobě vrátíme... přijel jsem pro něj ve smluvenou dobu k němu domů a jeli jsme pryč. Bylo hodně sněhu a silnice byly pokryty bílou vrstvou snížku. Původně jsme chtěli jít někam do hospůdky či kavárny, ale nakonec jsme jeli k nám domů. Pustili jsme si filmeček Polární Expres...a sledovali jej z pelíšku.... Já mám ve své ložnici tv s dividičkem naproti postýlky a tak se můžu koukat na cokoliv pěkně v pohodlí...Ještě se k nám přidal náš černý labrador, který ležel mezi námi...koukali jsme na supr filmeček a oba jsme hladinkovali pejska..pak naše ruce se dotkly a držely jsme se...občas naše konečky prstů hladili dlaň tomu druhému... když film skončil tak jsme zjistili, že naše ruce se pevně drží a dali jsme si pár polibků...začali jsme se úžasně líbat a hladit...pak jsme poslali pejska na chodbu a netrvalo dlouho a naše oblečení bylo rozházeno všude možně po pokoji....co bylo dal lze už jen nazvat úžasným něžným mazlením..něžné polibky, a nádherné mazlení a milování.....nad ránem jsme leželi jeden druhému v náručí a koukali na sebe a usmívali se...konečně jsme měli chvilku, aby mi vše vysvětlil...to že teď s ním mlátí puberta a nechce vztah spíš si jen užívat...před tím mi to asi po sms špatně vyložil a já to chápal trochu jinak...vím nyní, že manžílci z nás nebudou ale jsme super kamarádi a máme se rádi. Králiček nechce vztah a já se nemůžu za to za něj zlobit, jsem rád, že mně má rád a že jsme se kdysi spolu našli na internetu.... Sice od rozchodu s ním jsem se dost trápil a stále doufal, že budeme žít spolu.... Ted vím, že mně má rád, ale nechce se vázat........zasněženou krajinou uháníme zpět k němu domů, celou cestu se držíme za ruce a já jemu zase vysvětluji, proč z jeho krátkých sms jsem pořádně nepochopil, co se v něm děje, bral jsem to ze svého pohledu zamilovaného kluka...teď, opravdu teď vím, že se máme rádi...možná ještě víc než předtím, možná si více věříme....jeho poslední pohled, zamávání a zapadl ve svém domku...otáčím se k domovu a mám o čem přemýšlet....mám jej rád? Víc než to, ale ustáli jsme kamarádství a vím, že kdybych jakkoliv trval na vztahu a dožadoval jsem se vztahu tak jej ztratím i jako kamaráda...život je složitý, ale když se z našich exlásek stanou úžasná kamarádství, každé jiné a ojedinělé..... Zavrtal jsem se do pelíšku a bylo mi moc hezky..ještě jsem cítil jeho dotyky, jeho pohlazení a chvilky v jeho náručí...krásně se mi usínalo nádherně unavený...v noci se mi zdálo něco moc zvláštního...stále jsem se vracel najedno místo, kde byla bujná vegetace, bezstarostní lidé a všude vody kolem, nádherné a čistě modré...po čase se opět ocitnu na tomto místě a zeleně výrazně ubylo, voda nebyla všude ale jen na jednom místě a musela se již částečně získávát..lidé se zdály být o dost smutnější....a má poslední návštěva tohoto místa byla ne moc štastná, všude kolem pusto, lidé se vytratili a jen někdo místní, kdo zrovna stál u zařízení, které vypadalo jako vysovýkonné čerpadlo a bylo vidět, že čerpá vodu do prosklené nádrže...ten človíček se dal se mnou do řeči a vysvětloval mi, že voda se ztratila, že je jí čím dál tím míň, okolí se změnilo, protože ta voda se začala ztrácet...dozvěděl jsem se od něj, že tímto čerpadlem čerpají vodu přes kilometr hluboký vrt...... když jsem se probudil, tak jsem v tom snu nehledal žádný význam....ale v průběhu dne, jak jsem přemýšlel o mně a mém králičkovi, který byl po určitý čas můj manžílek a pak se to změnilo, že naše láska ze začala ztrácet tak jako ta voda ve studni.....začala být jiná a nás taky změnila....ale pramen naší lásky i když nyní jen kamarádské nevyschnul. Naše láska tak jako ta ztrácející se voda z mého snu je něco, co ještě trvá...i když je potřeba výkonné čerpadlo k jejímu získání tak její pramen tam hluboko ještě je..až se ztratí i tento, láska zanikle a tak i ta krajina bez vody se stane jen pustinou a pouští.... Jsem rád, že naše láska je jiná a stále pramení, jinak než předtím, ale pramen lásky stále nevyschl....

Dopis klukovi a žádná odpověď, zatím30. 1. 2006  Mám naladu pod psa

... když jsi psal že po dvou letech se něco stalo a ty proste nemáš toho koho jsi chtěl nebo tak nějak tak jsme začal přemýšlet, že asi patříš k tem klukum, co opravdu hledají vztah.... Dálkový vztah ti nevadí a myslim že OV není tak daleko.. víš, s mým prvním klukem jsme se vídali jednou za měsíc,,zamilovali jsme se snad jako nikdo druhý na světě...celý víkend byl náš, jezdil k nám domů, kde mám velký dům na vesnici na valašsku a je tu nádherně, celý měsíc jsme se těšili jeden na druhého, psali jsme si smsky, psali jsme si dopisy na papíře a volali si, jako by to včera když mi říkal, miláčku, ještě máme před sebou dva týdny, ale já se tak moc těším na tebe , až budu s tebou a v tvém objetí, miluju tě nadevše a to co zažívám s tebou jsem ještě s nikym nezažil....ale skoro 400km nám překazilo naši nádhernou a něžnou lásku a už jsem jej tři roky neviděl....blíží se svátek sv. Valentýna a tak bych jej rád prožil se svým klukem, s klukem, který když přijede se na mne usměje a budem jeden druhému patřit navždy, líbat se pohledem a těšit se až budeme sami a mužem se pohladit ve vláskách, vidět ty plamínky v jeho očičkách a ztratit se v jeho pohledu a dostat od něj něžný polibek,,,jen tak se zastaví čas a my dva se koukáme jeden druhému do očí a usmíváme se )).....chytneme se za tlapky a držíme se abychom po celou dobu co jsme sami (samo bez lidi) proste byli spolu,, vyprávěli jsme si navzájem co jsme zažili a snažili se povzbudit jeden druhého ..když bude mít radost ze života tak se s ni dělit a když potíže tak mu s nima pomoci... ach jo,,blíží se Valentýn a tak rad bych někomu rád šeptal do ouška sladké slovíčka lásky... Chtěl bych se s klukem zas dívat na nějaký zamilovaný film, romantickou komedii třeba jako je Shrak, držet se s nim za ruce nebo mu ležet v klíně a koukat se na film,,,hladit se navzájem jen tak po vláskách a držet se tlapky))) mám rad bláznivé komedie a proste pohodové filmy a taky pohádky))) asi bych chtěl jednu zažít, pohádku o dvou klucích, co žijí jeden pro sebe...dát pusu když usíná a říct mu do ouška broučku miluju tě, nevím co bych bez tebe dělal..on se a mne tak nádherně usměje, zavrtáme se jeden do druhého a usneme jako jedna bytost))) ráno se třeba jeden vzbudí dřív a udělá třeba čerstvou kávu, kterou probouzí svého kluka jako v té písničce od holek,,, chtěl bych kluka a někdy si s nim zatancovat ploužáček v nějakém klubu pro kluky,, a někdy s nim zajit do kina a někdy do divadla (ale to divadlo jen vyjímečně)...byt se mnou v mé rodině a být třeba časem i v jeho ale to není podmínkou.... Ach jo,, mám v hlavě tak zmatené pocity když se dívám na tvé oči na tvém profilu...jako by mne říkaly Rádulačku,,,nevim čim to ale něco mi říká, že by jsme se mohli poznat, třeba spolu dokážeme žit , třeba si navzájem splníme sen o naší pohádce...o lásce... broučku.. tak najednou jsi vstoupil do mého života a prohodili jsme spolu jen par řádek, což neznamená že oba víme jaký ten druhý je...ale třeba ,,,kdo ví..třeba jsem oba dva museli poznat všechny ty trápeni a celý náš život nás dovedl na křižovatku kde jsme se potkali, záleží na nás jestli se dokážeme vzít za ruce a jít dal společnou cestou...bude i složitá a bude i bolet odloučeni od dálky ale v budoucnu třeba budeme bydlet spolu žit spolu ... Broučku asi ti život přinesl něco dost zlého, když hledáš kluka..je mi to lito a doufám, že jednou najdeš sílu si o tom všem popovídat, jednou... Napiš mi prosím co si o tom všem myslíš,, a když bys chtěl zkusit najít ten pohádkový kraj, lásku a mně,,dej vědet,,nenech mne dlouho čekat–- Krásný sny pokud to budeš číst v noci,,,krásny ráno pokud to budeš číst ráno. Posílám ti něžné polibky ať jsi veselý klouček. Ještě jsem zapomněl napsat, že jsem hravý kluk, chci dělat modelovou železnici, a prostě si hrát,,, jsem asi až moc hodný a chci najít kluka, kterého budu moci učinit Šťastným jak jen to půjde )))) Doufám že najdu, možná že tebe, možná ty a já budeme dva zamilovaní kluci, manžílci.....

Láska ?1. 2. 2006  Ach, ta láska nebeská

Na internetu si celkem často povídám s kluky odevšad.... z velké části jsou to kluci, co někoho hledají, co někoho ztratili anebo naopak někoho ještě nehledali.....pak je malá hrstka těch, co už někoho mají a je radost vědět, že se dá najít vztah a láska. Včera, když jsem projížděl na netu inzeráty a na chatu komunikoval s vícero klukama, kteří ve mně vidí kluka, který by se jim líbil a se kterým by si dovedli představit prožívat vztah....tak to vždy to narazí jen na jednu maličkost,,, dá se vyjádřit v kilometrech, metrech prostě čím chcete...je to dálka...ono tajemné slovo, které ve své podstatě je pro někoho dobrodružství, když se vydá do dálek a pro někoho děsivá představa mít kluka z daleka. Děkuju všem, kteří mně kdy odpověděli na inzerát, ale tím, že jsme se nikdy nepotkali svědčí právě o této zákeřné překážce, která dokáže rozdělit i ty dva nejzamilovanější kluky na světě...asi bych to už nikdy nechtěl zažít, ale na druhou stranu právě v té dálce může být kluk, který mne bude milovat celým svým srdíčkem a já jeho a časem dokážeme najít společnou cestu životem. Blíží se Valentýn a mně už ted je jasné, že pro mě to nebude ten nejštastnější den...mám své přátele, kamarády na netu, které jsem nikdy neviděl a jsem moc rád, že je mám.....vážím si svého života a života všech lidí, kteří jsou štastní i neštastní. Být sám a bez lásky je velmi smutné, ale vždy je tam nepatrná jiskřička naděje, která se snad rozhoří v plamen lásky, který snad už neudusí ani ta dálka...prstýnek, který jsme si s jedním mým manžílkem slibovali, že si pořídíme a až druhý manžílek mi jej navlékl na prst a symbolizoval naši úžasnou lásku teď někde neží na dně šuplíku a čeká asi tak jako já.....až příjde kluk a nasadím mi jej na prst a řekne Ráduláčku miluju tě..

Včerejší večer...22. 2. 2006  Dnes je celý svět naruby

včerejší večer nebyl by ničím zvláštním až na to, kdyby nepřišla smska od králička, Ušáčku nechceš přijet?? Jelikož to k sobě máme 17 km tak jsem sednul do auta a za chvilku byl u něj. Bylo už pozdě večer a opět mi uvařil ten jeho moc dobrý čaj. Seděli jsme hodinku a jen si povídali o všem možném. Když jsem už musel pomalu jít, tak projevil zájem, že mi chce dát pusu. Škádlili jsme se jako koťata, protože já pusu od něj chtěl moc dostat, ale nějak jsem nevěděl jestli on také. První pusa byla kouzelná a ty další ještě víc. Jeho něžné a sladké polibky byli tak užasné jako je on sám....kdyby neměla přijít jeho mamka z práce, tak by jsme určitě se líbali až do rána....škoda jen, že zatím se mnou nechce chodit a i když je to už skoro rok, co jsme se rozešli, tak mezi námi stále je láska, která jednou možná opět vzplane možná ne...

...zima...1. 3. 2006  Dnes je celý svět naruby

Venku nám hezky přituhuje a možná bych vzpoměl jednu sobotní akci s mými kamarády z naší vesnice. Vypravili jsme se někam ke Zlínu na domluvenou grilovačku prasátka, sledoval se u toho hokej na velké obrazovce...popíjelo se pivko a řešeli všecky možné i nemožné věci a byla prostě legrace. Když se narazilo tak nějak na hovor o gayích, tak to bylo docela dost super, protože se vždycky zarazili, a říkali, jako nic proti tobe ))) ty jsi úplně v pohodě....jsem rád, že u nás na vesnici mladí kamarádi berou to, že jsem na kluky dost dobře a mám jejich podporu... a až se objeví ten správný manžílek, tak to nebude mít chybu už vůbec..

Včera sněžilo a sněžilo?10. 3. 2006  Dnes slavím!

Bylo opravdu hnusně a i když ten krásný snížek, co se tam lehce snášel z oblohy tak intenzivně a bez přestání, tak ztrácí své kouzlo a je spíše na zlost. Kdo by se v tomhle počasí, kdy se tvoří zácpy a silnice jsou místy velmi obtížně sjízdné vydal pryč? No část naší party z vesnice. Můj kámoš co je na holky šel do divadla se školou a tak navrhl, jestli se k němu nechceme připojit. Dohodli jsme se, že vyrazíme. Koupili jsme lístky a v počtu celkem 6 (kámoška + její kámoš, kolegynka z práce a ti 2 kluci z naší vesnice). V 17 hodin jsme vyjeli z naší vesničky. Vydatně sněžilo a hned první kopec dal znát, že to bude dlouhá cesta. První kopec se táhneme za dodávkou a vypadá to, že to bude v pohodě. Naše dobrá nálada nám došla, když právě z kopce je zablokovaná cesta a my vystoupíme ven a jdeme omrknout situaci. Auta marně se snažící dostat do kopce pomůžeme alespoň vytlačit do jednoho pruhu, abychom mohli projet. Tak jsme to nějak projeli a hurá na Zlín. Už bylo jasné, že vše stihneme tak 1 km před Zlínem se úplně zastavil provoz a dlouhé kolony a rychlost skoro krokem nám dali najevo, že to stihneme tak tak. Do divadla jsme přišli samozřejmě pozdě. Našli jsme svá místa a sledovali hru. Byla opravdu skvělá hra a sám jsem byl překvapen, jak se to líbilo ostatním a určitě někdy půjdeme zas. Po divadle jsme šli pokecat na devítku a pak jsme ještě skončili v Otrokovicích na Mašince a pak jsme to zapichli v Luhačovicích na Americe. Řešili jsme tam všecko možné i nemožné a proste najednou byli 3 hodiny ráno a jeli jsme už radši domů......skvělý večer se skvělými lidmi.

Víkendík vždy tak ub?hne...22. 3. 2006  Je mi smutno, potřebuji rozveselit

je to n?kdy až k vzteku, jak rychle ten ?as plyne. Ale záleží jak plyne..a tento víkend tak jako minulý jsme poslouchal skv?lé rádio, které vysílá on line, zatím jen o sobotách a ned?lích RADIO ROGY. P?iznám se, že poslouchat se svým manžílkem by bylo o mnoho hez?í, ale ur?it? se jednou do?kám a kone?n? najdu snad toho pravého, který se nezalekne toho, že bydlím na vesnici a jezdil by za mnou k nám dom?...

DNES1. 4. 2006  Ach, ta láska nebeská

zamiloval jsem se a potkal jsem úžasného modrookeho blondáčka a už navždy budeme spolu a nikdy se neopustíme... :-P APRÍL

Střípky přátelství a lásky v každém z nás...9. 4. 2006  Dnes je celý svět naruby

Zavírám okno v pokoji, ve kterém mám své vzpomínky, své vláčky a blbosti. Noční krajinou projel motoráček a jeho červené světýlka zmizela v dálce.Venku je nádherný vzduch prosycený jarem. Je život krásný...?? Nedávno byl film Krása divokých koní....na americkém západě tak před 30 lety ))) krása těch koní má něco, co nás táhne, jsou to zvířata , která mají hluboké oči...ten film byl také o přátelství.....a což teprve Zkrocená hora...člověk se najednou ocitne přímo v krajině snů, kraji, kde jsou jiná pravidla, příroda a koně....opouštím tohle snění, abych napsal majlík jednomu hezkému klukovi z Prahy. Viděli jsme se nedávno a i když se známe roky, viděli jsme se poprvé nedávno...že prý se mu líbím a on mně také, ale zase je to tady, dálka a nemožnost se vídat...co z toho jen může být? Ted to opravdu netuším a možná ani nechci řešit...dost mně překvapila reportáž z té divoké Akce v jednom pražském klubu, kdy si tam začali užívat kluci na vzájem veřejně a pak fotku spermatu na sedačce a zdi..bylo mi z toho divně a ted už vím zcela jistě, proč pro někoho jsme buzny, nebo lidi co nemají zábrany a jejich životem je jen samotný sex. Dost mně to zarazilo, ale asi to je proč se rozpadá drtivá většina vztahů..je to o sexu a o tom, že dost kluků prostě si chce užívat, dokud to jde..to že někomu popletou hlavu a pak za sebou nechají spoušť už není tak důležité....nechápu dnešní moderní dobu, ve které kluci na kluky dostávají větší šanci k porozumění a sami si ji ničíme...ještě že existuje láska, které snad jednou najde místo u těch, kteří ji opravdu hledají a že je neopustí tak lehce, že bude mít svůj smysl a hloubku. Už se moc těším na Zkrocenou Horu...na serveru 004.cz ze které je patrno, že ten film má hloubku a že dokáže oslovit skutečně všechny i ty co nejsou na kluky. To, že má svou sílu je zřejmé i z toho, že získal tři oskary a mnoho homofonním lidem leží v žaludku. Půjdu hajat.....sice někdy život nepřináší vše tak jak si přejeme ale někdy si můžeme přát jen maličko, lásku něho....a ne jen lásku partnerskou a i láská přátelská a kamarádská je dost důležitá...pohladit kamaráda z druhého konce republiky, poslat mu přátelský čumáček až na slovensko třeba....mám vás mocinko rád kluci a už si nedovedu život bez vás představit (mluvím o klucích, co si píšeme krásné smsky, majlíky) a jsme překvapen, samo že mile, kolika mladým klučinům dokáže můj život, mé myšlenky a dokonce i já připadat natolik zajímavý, že by neváhali se mnou chodit...ale není to možné z tisíce rozličných důvodů...ale jedno už nás spojilo navěky, přátelství a kamarádství....a to si doufám dokážeme uchránit.....náš hafáček ( nádherný labradorek černý s úžasnýma hnědýma očima) už spinká...je úžasný asi tak jako život sám, jen poznat co z nás dělá úžasné a komu úžasní můžeme připadat...

Králíček.....14. 4. 2006  Dnes nic moc, prostě normál

Tak teď jsem si dal doma palačinky, které udělala mamka, hezky se šlehačkou a taky pejsek dostal svůj díl. Dnešní záznam do deníčku je dost zvláštní a i když pro mnohé trochu nepochopitelně veselý. Napsal mi můj exkráliček, že ví jaké to bylo, když jsem jej miloval a on mi psal věci typu, že by chtěl nějakého borečka, užívat si a tak. Dostal se do situace, kdy se zakoukal do kluka, který překvapivě hledal jen sex. Můj králiček mi napsal, že až ted si uvědomil, jak moc jsem se trápil, když jsem jej stále miloval a on mně psal všechny ty různé věci. Napsal mi, že jsem jeho nej nej kamoš, protože i když mne nechal, nikdy jsem mu neodmítl pomoct, jako třeba jsem mu hledal kluka apod. Někdy jsme se i sešli a někdy v průběhu toho roku mi dal i jasně najevo, že se mnou chce chodit a pak se měsíce neozval. A teď mne potěšilo, že mi to napsal, že mi napsal, že až ted si uvědomil, jak sem byl kvůli němu neštastný a trápil jsem se. On je opravdu hodný kluk a prostě pubertáček, ale dokázali jsme vždy naše přátelství udržet. Sice bych si přál, abychom byli zase zamilovaní jeden do druhého,ale to asi z jeho strany nevím, ale doufám..

VELIKONOCE21. 4. 2006  Mám naladu pod psa

VELIKONOCE...před rokem jsem se seznámil s králičkem a dnes jsme se opět viděli...popovidali jsme si asi dvě hodiny, ani jsme se jeden druhého nedotkli a proste si nesmírně vážím to, že nabyl novou životní zkušenost, kdy on sám je do jisté míry od kluka odtahován a zůstává v nejistotě. Jeho nová informace vychází i z jeho vlastní zkušenosti, kdy měl období, kdy si chtěl on sám užívat a ví, že od toho nemůže moc očekávat, byt by si to přál sebevíc....a v sobotu to bylo taky skvělé, byl jsem u honzika u něj doma a řešili jsme záležitosti kolem stránek. Lepšího admina a kamarada si ani nedovedu představit i když si navzájem v osobních problémech neumíme poradit...dnes se mi bude usínat jinak, s pocitem, že láska neumřela, že se alespon u těchto dvou kluků změnila v přátelství a že se snad jen u jednoho změní v lásku životní...a i když se tak nestane, tak dnes mi králiček věnoval úžasný dárek upřímnosti a uznání, že mně šíleně trápil, ale nebyl si toho vědom.....králičku, miluju tě, ale už přes rok se snažim tu lásku k tobě nějak zneviditelnit..ale nejde to a přeji si aby jsi byl štastný a našel jsi super kluka a nejradši bych jím byl já, ušatá ušáček..

Brokeback Mountain27. 5. 2006  Cítím se jak král

zkrocená hora – Ještě jsem pořádně nedokázal tu atmosféru filmu pojmout a je to hodně silný film.....brzo napíšu více o tom, jak při sobotním promítání na mně zapůsobil a jak to mělo být zaroveň rande se svým budoucím klukem, které se za záhadných okolností odložilo na příště...

Snad láska ?2. 6. 2006  Ach, ta láska nebeská

Zkrocená hora je fakt super filmeček....kamarádství, přátelství a láska mezi dvěma chlapci, která dokázala vydržet desetiletí až do smrti jednoho z nich (a tam určitě nekončí) mne vede k zapřemýšlení, jak moc se kluci dovedou mít rádi a jak moc chtějí trvalejší vztah.... Tak rande dopadlo nedopadlo nijak, prý se mu líbím, ale radši budeme kamaradi...dá se pochopit, že si každý přeje mít kluka ze stejného města a ne někde odněkud.....další rande ? no už bylo na spadnutí s jedním moc hezkým klukem z Děčína...známe se už moc dlouho a někdy jsme pokecali na chatu a občas o sobě dali vědět...psali jsme si už jako zamilovaní a i s tím, že by se naše láska a spojení vzájemných životů dali uskutečnit, až dodělá školu a bydlel by u nás)) jenomže pondělí rozmluva přes net do toho vnesla trochu jasno...jako dalo se to čekat, že láska na 450 kilometru musí rozhodne zahynout..napsal mi že jej to velice mrzí, ale radši bude s někým kdo je blíž a s kým se může ídat častěji... to je ta volba a čas ukáže, jak takové rozhodnutí jsou či nejsou zdravá. No a já se zase můžu vrhnout do hledání supr kluka a určitě jej už brzy najdu. Blíží se prázdniny a určitě se najde nějaký ušáček, se kterým si budu rozumnět a zamilujeme se úžasnou a nekonečnou láskou....

Ušaté Brno3. 6. 2006  Dnes je celý svět naruby

Konečně...v práci to balím a jdu na autobus, který mne odveze do Brna. S honzíkem se potkáme na Vaňkovce. Probrali jsme plán na večer a ubytoval mne u něj na podnájmu. Večer jedeme na místo srázku s webíkem kluci.info. Prší a je celkem takové né úplně příznivé počasí. Naštěstí místní kluci našli místo pod střechou a krásným výhledem na ohňostroje. Jsou opravdu super, i když prý ty soutěžní byly ještě lepší. Měli jsme to i s hudbou takže to nemělo chybu. Pak jsme zašli do Scandal cafe a pak jsme šli hajat.... Ráno mi uvařil čaj, nakrájel chleba, já jsem si namazal s máslem a dostal jsem od něj salám...posnídal jsem a dostal na cestu jablíčko...zní to jako ráno s manžílkem, ale nebyl to můj manžílek, ale můj nej nej kamarád. Ale to ale není ani ale..je to prostě úžasné, když se vztah, láska změní v kamarádství. Odjíždím na první sraz, Honzík mi ještě dává instrukce, kterým autobusem a kam mám jet. Počasí ještě ráno není úplně tak příznivé. Sešla se nás skupinka kluků a jako první jel konvoj, který vedla parní mašinka „Karolinka", dále historické tramvaje a autobusy. Pak jsme šli do depa, kde jsme si zkusili i řídit tramvaj a měli jsme možnost poznat zákulisí tramvajové dopravy. Přesuneme se na vlakáč, kde odjíždí parní mašinka....poté oběd a zkouška nahrávky pro rádio rogy...a večer už naše uši párty. No mne osobne zaujal první kluk, kterého jsem tam potkal....bral věci do šatny a staral se o vchodové dveře. Hezký, mily, proste takový klučina, co by jste si jej přáli mít za manžílka...chtěli s ním usínat a být probuzeni sladkým polibkem, prostě žít jeden pro druhého, milovat se a nikdy se neopustit)))) škoda, že takových kluků není víc...musím se přiznat, že se mi moc líbil....párty pomalu opouštíme a potkal jsem zde hodně nových přátel, se kterými si jen píšu. Jsem rád, že přišli, jsem rád že se stali součástí ušatého světa...už ležím v pelíšku, usínám a myslím na toho klučíka v červeném tričku...moc mu to slušelo....ráno opět Honzik uvaří čaj, snídame spolu a říkam si, proč nejde zařídit, aby nějaký kluk snídal se mnou jako můj klučina, láska, přítel manžílek....Odjíždím z Brna a za sebou nechávám vzpomínku na uplynulé dny v Brně...

Jak moc to máme v sobě ?23. 7. 2006  Dnes slavím!

Teď byl skvělý film,,,jmenoval se Noc tornád....v americkém městečku se přehnala menší tornáda, která nadělala velkou škodu a pak se ještě znovu nečekaně vrátila...a co mně na tom zaujalo...kluk...obyčejný (ale asi až moc hezký teenager), ale žil v obalsti, kde občas udeřila tornáda apod....ale ten kluk byl prostě...v jeho očích byla odvaha a rozhodnost, když zachránil členy rodiny...byl prostě nad tím nepřmýšlel, jednal a zvládl něco, co by jiní nedokázali ani z desetiny. Nebyl hrdina a ani se za něj nepovažoval ani v nejmenším. Prostě on byl asi to co hledáme v druhých nebo sami v sobě? Rozhodnost, nezjištné chování a upřímnost? Myslim si že ten kluk dokázal změnit osud nejen jeho rodiny ve filmu, ale dokáže i zamyslet se jaký je smysl života. Kamarádství v našich srdcích by mělo mít své místo......

Prázdniny30. 8. 2006  Ach, ta láska nebeská

Prázdniny pomalu končily a před posledním týdnem mi napsal jeden klučina, se kterým se znám delší dobu, že by chtěl za mnou přijet. Je z velké dálky a proto jsme se ještě neviděli. Všechno se tak nějak zkoulele, že jsme spolu kdysy už málem začali chodit... Vyšlo to tak, že přijel zrovna na náš ušatý tábor VALAŠSKO. Setkali jsme se až na nádraží tady u nás a spolu jsmee jeli na tábor autobusem, protože jsem měl auto v opravě. Po cestě jsme se drželi za tlapky a hladili jen tak trochu ....naštestí jsme seděli úplně vzadu, takže jsme nikoho nerušili. Po příjezdu na tábor se vybalíme a trochu si musíme odpočinout. Oba jsme jeli z velké dálky. Já jsem cestoval z Náchoda (ze soutěže volby muže roku) a on z Děčína. Večer jsme udělali táborák a bylo to moc fajn, tak jako celý ušatý tábor. V neděli se nikomu moc nechtělo vstávat, ale pak se nám to povedlo, uklidili jsme chatu a jeli ještě k nám domů na kafíčko. Tak tak jsme se všichni co zbyly z tábora vlezli do našeho altánku. Vypadá to jako prázdninová láska, která snad vydrží..... teď je myšáček zpátky ve škole a snad se brzo uvidíme.

Deníček27. 9. 2006  Je mi smutno, potřebuji rozveselit

Tak teď musím deníček znova překopírovat, protože se nám rozhodilo kódování češtiny, ale brzy to bude v pohodě.

PODZIM19. 10. 2006  Ach, ta láska nebeská

Je večer a venku se podzimní počasí pomaloučku hlasí svými studenějšími dny o slovo. Je hezky a sluníčko ještě svými paprsky hřeje. U nas na venkově ted vrcholí přípravy zahrádky na zimu. Není to jen tak mít velkou okrasnou zahradu. Některé kytičky se muusí na zimu schovat, aby jim nebyla taková zima. Máme už obrané jablíčka a pár beček s trnkama. Modré zlato už zraje a bude to pravá "valašská slivovica" ještě si chystám věci do školy, protože jsme začal studovat výšku hihi to dopadne - snad dobře. Dlouho jsme tu nic nepsal protože se semlelo pár událostí a nedorozumnění byla celá řada. Ale teď je asi nejhlavnější, že se začínají opět sbližovat naše cesty, mé a jednoho klučíka z čech....ke konci prázdni to vypadalo jako velká láska a teď to začíná vypadat, že se brzo uvidime.....a jak to tak vypadá oba se těšíme jeden na druhého..

Valašský křišťál z modrého zlata8. 11. 2006  Cítím se jak král

Je podzim a poslední krásný den se s námi rozloučil.... Modré zlato, které nám roste na stromkách v zahradě jsem pečlivě posbírali do bečky a nechali zkvasit. Pak jen stačilo odvést do pálenice a vypálit ten valašský křišťálově čirý mok - slivovici....a co vztahy ? co kluci? No asi jako obvykle, dálkový vztah přemohlo něco, čemu se dá asi říkat dálka přes 500km.....no ale s tim klučíkem jsme až denně v kontaktu a myslim si, že se máme rádi......a vybrat si toho správného kluka na život ? na vztah ? lásku ? to se hledá obtížně...jen málo kluků by chtělo bydlet se mnou na valašsku v našem velkém domě, kde pobíhá ten náš úžasný černý labrador s hnědýma očičkama.....kluka na vesnici je problém dostat..každý hledá cestu do města, ale na venkov už jen málo kdo... a proto je tak obtížné hledat lásku, která dokáže překonat všechno....čas, dálku, problémy

Já vím..............................19. 11. 2006  Jsem v pohodě

Vztah, co se rozpadá je asi jako květina bez vody, co už nedokáže žít jen ze vzduchu….dálka je asi v tomhle případě pro naši květinu vztah ta voda a prostě voda chybý..tak jako miláček někde v dálce a prostě se to pokazilo, proč nebo jak nevím….vím, že jsem tady dlouho nenapsal nic tak zajímavého...stalo se hodně věcí a zaroveň se některé nestaly...s mým klukem ušatým jsme se nakonec tak nějak rozešli a čí je to chyba je zbytečné řešit, pokazili jsme to oba, možná já víc..jak jsem již psal ve vzkazech, těším se na vánoce..je to naděje, nový život a čas zázraků, které se jako by nějak nestávaly....ale přišel tábor na vysočině..super akcička, kde se setkáváme již snad tradičně přátelé a kamarádi. Jako by to už byla součást našeho života potkat se a udělat nějaký ten výlet..v sobotu byla párty v Pardubicích a bylo to tak skvělé, že to musím milý deníčku ti napsat....koho jsem tam potkal??? no přijel jsem na nádraží do pardubek a napsal jemu nebo jim...dvěma kamarádům...jednoho znám přes dva roky a toho druhého taky dlouho..píšeem si přes icq a víme o sobě, že existujeme...máme si rádi, ale nikdy jsme se neviděli...až v sobotu,,jsem tu na nádraží a až teď si uvědomuju, že vůbec netuším, kde je Ptačí klec…a tak napíšu jednomu z tech dvou a ouha, on nemůže až večer a ten druhý je na cestě z Prahy, ale naštěstí za půl hodky byl tu..bylo to shledání jako z nějakého filmu, hned jsme se poznali a usmali se na sebe…jemu to tak moc slušolo jako nikdy (i když jsem jej vlastně nikdy předtím neviděl)..nesl si věci na kolej a tak jsme ještě zašli do blízkého hypermarketu, aby si koupil nějaké jídlo…a pak šel na koleje..a ja čekal v Pardubicích na nádraží jestli se někdo pčipojí na naši večerní párty))marně…tohle nádraží, působí na mně jinak, tak jako bych v něm nechal svou duši…před několika lety jsem si tu vyřizoval kartu Z, když jsem jel od své první lásky a jel jsem i přes Pardubice…byl jsem tak štastný, život dával smysl a bylo to, to, no zamilované období..a teď se tu procházím a přemýšlím o životě..a ted mi to došlo, že pro něj nemám plyšáčka…skoro tři roky se těšíme že se potkáme a já pro něj nemám plyšáčka, co by mu připomínal tenhle den, naše přátelství..šupky dupky a sem opět v hypermarketu a vybírám medvídka, no řeknu vám, jít se mnou kupovat plyšáka to radši ani ne…obejdu regál snad stokrát, zkouším jestli je suprově plyšový a roztomilý..hurá mám plyšáčka, co je přesně ten pravý a teď ještě přáníčko…no naštěstí je tu Albi přáníčka a ty s těmi krelenými medvídky jsou nepřekonatelné))) ješte vezmu i takoveho plyšáčka, pro mého druhého kamaráda…a už uběhlo tolik času a tak hned zpátky na nádraží to ono nádraží, které ve mně vyvolá ten pocit lásky a beznaděje zároveň…a už je tu, usmívá se a ty jeho modre očka jsou tak roztomilé..po cestě si povídáme o našich životech a o tom, že jsme si psávaly dopisy poštou a že jsme toho nechali…možná proto, že naše přátelství začínalo být něčím vic a ta dálka by to zabila spolehlivě….tak jdeme ještě na pivko…a tam mu dám plyšáčka..má velkou radost a pak už přichází i múj druhý kamarád, přítel pokud tak nazveme kamaráda, kterého máte rádi a on vás…a už je 20 hodin a cupitáme do ptačí klece….večer je to bezvadný a je to až nadmíru super být tu se dvěma skutečnými příteli – přáteli. Večer to byl super a myslim si, že jsme si i zatancovali a i nějaký ten ploužáček byl…pak jsem zase způsobil, že se „myšáček“ začervenal…chodila tam paní s kytkami a mně nnapadlo nic lepšího, než mu koupit růžičku a udělala velkou radost…vše jednou zkončí..oni odešli domů a já sem jel zpátky … jsem rád že vás mám kluci moji za kamarády, kteří jsou jako přítel (ne partner) a mám vás oba moc rád….mocinko a děkuji vám oběma za vaše přátelství.

Vánoční čas přináší zázraky ????16. 12. 2006  Cítím se jak král

No tak dneska je teda úžasný den, těším se až vstanu a zaspím….no na tom by nebylo nic divného, ale že bych se těšil do práce…no asi moc ne. Dnes jedu do Prahy na párty webu pindici.cz Ale nejedu přímo do Prahy, ale do Hradce Králové…. Aha já to asi zapomněl napsat o něm. O kom ? No o klukovi z plakátu..hihi ne o klukovi od Hradce. Poslal jsem mu vzkaz a vůbec nečekal, že se ozve. Nejen že se ozval, ale začali jsme si psát. Druhý den jsem si i volali a on byl tak smutnej z toho, jak se k němu exkluci chovali (kdo by to neznal). Nevěděl jsem co s ním a tak jsem mu začal číst pohádku, večer co večer. A za tech pár dnů jsme se zkamarádili asi víc než je obvyklé. A dnes jedu za ním. Za hezkým klučinou, a nejedu sám. Chtěli by jste vědět kdo mi v autobuse dělal společnost? Plyšový medvídek, kterého jsem občas měl v náručí a pak seděl vedle mě na sedadle. Nevím, kdo z nás dvou se těšil víc…Přijel jsem a asi za půl hodinky jsem se potkali. No přišel usměvavý andílek, který se mně hned ujal. Šli jsme městem až jsme zapadli do nádherné pizzerie. Povídali jsme si, koukali se jeden na druhého a byli jsme rádi, že dnešní den je tím naším dnem. Pak jsem vytáhl medvídka a dal mu jej. Méďa sklidil úspěch, dali jsme si pizzu a pak se šli projít večerním městem. Krásné počasí na to že je prosinec a všude světýlka a vánoční výzdoba. Šli jsme i parkem, kde jsme se trochu dotkli tlapkama a zastavili jsme se. Dostal jsem par sladkých polibků….a pak jsme se celou cestu parkem drželi za ruce. Přišli jsme na nádraží a ještě si povídali, on svíral medvídka v náručí a já bych si to s tím plyšákem hned vyměnil. Pak se stalo něco, co jsem vůbec nečekal. Když jsem chtěl nastoupit do vlaku, tak mně chytl za tlapku a dal polibek. Bylo to až tak moc jako přirozené a na druhou zase odvážné. Dal mi dáreček, který si rozbalím až pod stromečkem. Nastoupil jsem, otevřel jsem okno a ještě si chvilku povídali. Vlak se pomalu dává do pohybu a opouštím dva kluky plyšové…ale ne na dlouho a doufám, že se brzyčko uvidím s tím andílkem.



© radim, 2002-2017

gay kluby www.kl2.cz gaynet.cz Audit a tvorba www stránek
admin hanyz7     |     © 2004-2017    |       rss     |     Ušáček Radim     |         |     optimalizace PageRank.cz     |