středa 28. června 2017, svátek má Lubomír  |  english

ušáčkův deníček

‹‹leden 2004››
poútstčtpasone
   01020304
05060708091011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

celý deníček
2002  •  2003  •  2004  •  2005  •  2006  •  2007  •  2008  •  2009  •  2010  •  2011  •  2012  •  2013  •  2014  •  2015  •  2016  •  2017  • 





 deníček ke stažení
Microsoft Office Word 97-2003 (.doc)  |  Adobe Acrobat (.pdf)

ušáček

Sluníčkový den i když sněží8. 1. 2004  Jsem v pohodě

Dnes tak jako včera byl slunickovy den.. i kdyz venku bylo desne a hrozne zima a snezinkali vlocky zoblacku na nebi.... Pred tim to bylo trosku jine.. Verte neverte ze mi nekteri cloveci dokazou zavidet lasku a nekteri se ji snazi narusit... Ale.... diky jednomu narusiteli, ktery si dal s mym medvidkem rande, si myslel, ze jej dostane do postele, hluboce se pritom zmylil.. naopak dokazal timto a i tim ze me pomlouval anebo nehovoril v tom nejlepsim svetle,,, dokazal posilit nasi lasku, dokazal nas posunout na dalsi metu... tu onu zazracnou, kdy ten druhy rekne miluji te a vi ze jej miluje,, i kdyz napise ve skole je nuda, pise to me protoze na me mysli a ja na nej.. Lasko jsi nejbajecnejsi plysacek s ruzkami pod slunickem a ja jsem tvuj zamilovanoucky usacek

Valentýn18. 2. 2004  Ach, ta láska nebeská

Mnoho lidi neuznává svátek svatého Valentýna.. nevím proč je to škoda. Je to nadherna přiležitost, jak někomu koho miluju dát květinu, roztomilého plyšáčka s červyným srdíčkem a přáníčko... být obdarován sladkými polibky... My dva zamilovaní ušáčci jsme oslavili náš svátek v klubu pro kluky ve Zlíně Bylo to úžasné, byli jsme nádherně nervozní jako by to byla první schůzka... Hezky jsme si zatancovali a s přáteli se super zabavili. Jsme proste zamilovaní ušáčci

Zamilovaní kluci ušatí25. 2. 2004  Jsem vysmátej/tá

Za chvili už bude patek- moc se těšim pujdeme s manžílkem do divadla Hezky se oblečme, tak aby nam to hezky slušelo. Memu medvidkovi to slusi kdykoliv jej vidim, slusi mu i nic. Nadherne se mame radi a krasne milujeme jeden druheho. To je asi tak vse pro dnesek Tesim se az jej uvidim i kdyz jeho maminka kdyz nas spolecne videla kracet mestem z toho nebyla nadsena. Je to skoda ze stale odmita nasi lasku. tesim se na patek a na kazdou chvili s mym kozomedvidatkem.

Včera jsem se zamiloval...9. 3. 2004  Ach, ta láska nebeská

Zni to neskutecne, ale vcerjsi den byl nesmirne bohaty na udalosti. Rano jsem na netu potkat svého byvaleho kluka a věřte nevěřte dal se mnou do reci. Dozvedel jsme se, ze jsem mu hodne ublizil. No v jedne vete jsem na chatu poslal jeho kamarady nekam. Nevedel jsme ze to bude tak velka ujma. No nicmene jsem byl timto klukem před rokem zanechan svemu osudu – opuštěn. Byl jsem smutny z toho, ze nekomu muzu ublizit tim, ze jsem se snazil zachranit lasku, ale vic jsem byl smutny z toho, ze ten koho jsem miloval a snad byl od nej milovan, vas nechce ani poradne videt. Byl jsem z toho tak smutny, ze to na me bylo hodne poznat. Potkal jsem jednoho kluka primo od nas a jen sem se k nemu pritulil. Nemluvili jsme, jen jsem obcas se snazil naznacit, proc jsem smutny a moc mi to neslo. Ten kluk byl tak uzasny, ze se na me nezlobil, proc jsem smutny, hladil me ve vlaskach a usmival se na me tak hezky a sladce. Libal me a stále jsme byli navzajem v naruci. Byl jsem jako maly medvidek u maminky, citil jsme se stastne a skvele… Zamiloval jsem se Opravdu a nadherne a myslim na nej kazdoulinko minutu svého zivota. Je to opravdu clovek, ktereho jsme si pral. Miluju te medvidku….. uz 4 mesice ale včera jsme se navzajem zamilovali…. Tvuj ušáček

Výlet zamilovaných ušá?k?15. 3. 2004  

V neděli jsme se vydali na výlet….ješte jsme oba pradne nevedili, jestli nam jeho rodice umozni jet. Pral jsme si aby jej pustili a me prosby byly vyslyseny… vyrazili jsme do koprivnice do muzea podivat se na tatrovky,,ja mam auticka tuze rad a milackovi se to taky libi teda asi nejvic to že jsme tam byli spolecne. Vzali jsme na vyle samozrejme i nase plysoveho kluka radulku. Ma detska dusicka byla zcela unesena, když tam prodavali modeli auticek Tatry v meritku 1:87. Koupil jsem si nakladni tatrovku a pozarni tatrovku avyklapeci tatrovku. Mel jsme z niche velkou radost. Pohled na me musel byt taky uzasny když se me rozzarene oci ztraceji mezi mnozstvim auticek a jen si vybrat….. Krasne opravdu suprovni odpoledne jsme prozili v muzeu Pak jsme se jeli podivat k mym suprovnim kamaradum, kteří jsou spolu vic jak 7 let.. stále se mají radi a miluji coz je nadherne Hezky jsme si s nimi popovidali u ohne,který plal neznymi zato hrejivymi plaminky….. musime jet pomalu domu, loucimes e a za hodinku jsme ve zline..cesta nam ubehla spolecnym povidanim o nasich trapenich,,, jsme zamilovani medvidci a to je moc super..jsme proste ušáčci zamilovani jeden do druheho….

Dnes je dnes a nikdy jindy se toto dnes již nemusí stát23. 4. 2004  Dnes slavím!

Prožili jsme další krásné období a ja nevím kde za?ít. P?estehoval jsme se na lepši podnajem, kde to mame s myšá?kem blíž Ted se m?žeme vzájem? doprovázet dom?, bydlíme od sebe 500m což je fantastické?. Tak tedy minuly vikend byl senza Rodi?e od meho kozoklou?ka dovolili strávit u nás na vesnici, ktereou jse si pojmenovali Králi?kov, d?v?rn?ji též Kláli?kov, jsme mohli spolu strávit skute?n? první spole?ný víkend jako opravdový manžílci. Myslim že se mu u nas libilo, ale nem?l to jednoduche Hned v sobotu raono dostal monterky a cely den jsme pracovali venku na zahrad?, milá?ek natíral stojánky na kv?tiny a šlo mu to ja jsme natiral rýny a oba jsme byli celý od barvy, jen s tim rozdilem že on byl zeleny a ja hn?dy?. Miluji jej, mého manžilka. V poledne p?išla zpráva od rodi??, že se má vrátit domu.. Spole?ne jsme napsali, že p?ijedem v ned?li po ob?d? a spole?n?? Ve?er ubihal krasne a my jsme se cela rodinka ješte dlouho do ve?era povalovala a poposedaval v altánku na zahrad?? Bylo na mém manžilkovi milovaném videt jak je štastný, jak si hrál s naším velkým psem, jak mu hazel mí?ky a pak mu je musel brát z tlamy, protože je nechtel pustit, ten pes hihi.. Manžilek byl štastný, usmíval se a dovádel na zahrade se psem.. tak spontan? štastneho jsem jej videl malokrat a jsme rad že práv? v králi?kov? mohl byl štastny, proživat manžilkovství se mnou a naší rodinou? v ned?li ráno jsme jeli procvi?ovat jízdu autem, protože manžilek delá autoškolu... šlo mu to znamenit?, u?il jej muj výborný p?ítel a vysv?tloval mu vše d?kladn? Potom jsme jeli do zlina a hned k manžilkovým rodi?um? Maminka, vid?jic me prvn?, stala v úžasua nachystána vyhubovat manžílkovi tak nev?dela co ?ict?.. myslim že ta navšteva byla super, kone?ne me poznala cela jeho rodina.. jsme na nej hrdy a doufam že naše manžilkovství bude trvat dále a dále, že ted už neumime jeden bez druheho žit,,, ale jeho maminka mi vzkazuje, pry mi chybi ženská, mel jsem lime?ek složeny pod mikinou,,, ale ja mam p?eci prot?jšek a ten nejkrasn?jši a nejsenza?n?jši co jsme si kdy mohl p?át, mám svého milovaného manžílka?

Prázdniny3. 9. 2004  

Vím,ale co naplat, muj deníčku, byl jsem tak štastnoulinky, že jsem zapomínal zapisot jak moc jsme štastný. Volno, slunce a vše co s sebou prázdniny přinášejí jsme si užívali jen částečně a okrajově. Bylo to pro nás hledáním nás samých v sobě samých. Vzájemnými neshodami a neschopností vyřešit jakýkoliv problém jinak než hádkou, místo rozumného popovídání si, vedlo k několik rozchodům….. konkrétně třem…. I když o tom třetím jsem nevěděl ani já ani kozolůžek. Slíbil jsme mému milovanému kamarádovi ( i když se nadále chováme jako ti nejzamilovanější manžílci, ale kamarádství nas tolik nesvazuje a sluší nám daleko více), že si budu v něm hledat všechny ty vlastnosti, které má….. nejen úžasný a perfektní je ten druhý, ale taky dokáže být hádavý a nevstrřícný, i když si to sám nepřeje. Našel jsme a objevil ty temné stránky kozomanžílkovi, řekl mu o nich. Bylo to bolestivé období poznání. Rozešli jsme se, abychom vzápětí zjistili, že si chybíme. Našel jsme vše to záporné. Které ten druhý nechce vidět, ale po určitém čase by to vedlo k rozchodu….. našel jsme to zlé a neštastné, to co není vidět přes vše to úžasné….. Miluju te kozokloučku jako svého manžílka, kamarada…. Cítím, že mě miluješ taky, že jsi hledal kamaráda, kterého jsi doufám ve mně našel. Prožili jsme spolu hodně krásných chvil, hodně bolesti a slz, které jsme si navzájem nahrnuly do našich očišek… nekdy vědomně, nechtě, nevědomně…. Stalo se, ublížili jsme si a ted víme že se máme rádi. Ani jeden den, hodinu, okamžik bych nechtěl vrátit zpět, stálo to za to…. Našli jsme si společného kamaráda, kterého máme rádi…. Trávil u nás kousek z času svých prázdnin….. trošku se zakoukal do miláška což trošku ztěžovalo situaci… byl a měl zůstat naším kamarádem… nemám mu za zlé, že se zakoukal, ale zakoukal se do nekoho, kdo už nekoho v oku má a proto je to složitější….. je to náš kamarád a zůstane,,ale on sám musí pochopit, že se s nami seznamil v okamžiku, kdy jsme byli zamilovani jeden do druhého, jen jsme byli v obdodí menší krize… Oba zapomínali na mne a já se nechtěl připomínat.. To vše dáme do jednoho pulitru prázdnin, přímícháme trochu starostí a nejasných pocitů, zatřepeme a krizi máme hned… no myslím že něco tak nepovedeného nebudeme vařit,, pryč s tím,,,, vezmeme trošku volného času + miláčka do náručí + starostí hodíme za hlavu a přidáme špetičku sexu + dvě kila úsměvu, celé srdce - to musí být čisté a upřímné + kotel lásky….. vše zamícháme a dostaneme dobrůtku, která chutná, voní a je příjemná,,, Našli jsme jeden druhého, máme se děsně moc rádi. Nechodíme spolu jako manžílci, i když se tak chováme. Jsme Ti nejzamilovanější kamarádi. Přátelství nám oběma sluší nejvíc. Nevíme, kde bude každý z nás za rok, ale jedno víme, že at budeme kdekoliv, tak budeme kamaradi… ne jako můj první kluk, který mi sliboval alespon kamarádství nesplnil svůj slib… proč dávat sliby které nechceme plnit ?? to je jedno,,, sice jej stále miluji, taktéž svého druhé kluka mám rád, ale opravdu nejvíc lásky mi dává můj méďa z Ušáčkova a já jsem jeho oslík z Kláličkova
Zvláštn¨í záznam
Je září rok 2004 a narazil jsme na stránky dvou kluku, které vyzařují radost z nalezení jeden druhého, radost z toho, že našli co hledali, radost že mají toho, koho si přály, radost radost a radost… co mi to jen připomíná…… už si vzpomínám…. Já byl takhle zamilovaný, dávno tomu…… ((deníček by mohl vyprávět)) Zakousl jsme se do tech stránek a nevědomky začal prožívat jejich štestí…. Snad mi to připomnělo to krásné co jsme zažil…snad,,, jen jsem prožíval jejich okamžiky života, kdy popisovali jeden druhého a jak jej mají moc rádi a miluji a jak jsou štastní,,, zase mi to něco připomíná,,,, možná tu hromádku dopisu co mi zbyla…. Začetl jsme se a byl rád, že alespon nekomu to vyšlo……až než jsme přišel na konec zápisu, na konec…. Konec jako každý konec by mohl být veselý… no nebyl….. číst o bolestivem loučení,,,číst jak se ten druhy vzdaluje v dáli a už se neobjeví… chvíli koukam nikam a říkám si, že tohle je naše cesta ? tohle je pro co chci žít ? Najít kamarada, který mi po určitý čas dokáže být muj partner pro život ,,,,, a když toto období pomine, tak už nemuže byt muj kamarad ? to mě tolik nenavide nebo miluje, že mně už nechce znát ? tohle je co hledam v životě ? Najit lásku a ztratit ji ? Nevím, ale rozhodne je to něco co se mi nelíbí i když to vidím jen z dálky, vykreslené v několik řádcích na stránkách…. Možná že byla doba kdy jsem to videl tak hodne zblízka, že nyní každý pohled tímto směrem mně vede k přemýšlení….. Co jsou kluci kteří chodí s kluky ? co je drží po hromadě ? Láska ? Ze začátku ale co potom…. Vydrží víc než pár okamžiků našeho času, který máme vyměřený pro náš život, a který už delší nedostaneme…. Nevím, ale láska je cit, který se nedá jen tak hodit do koše… protože v tom koši skončí ti na té druhé straně… Ti jež byli tak hluboce milováni, obdivováni jsou nyní nenáviděni a zatracováni…. Je to špatná cesta, protože jsme ji měl možnost poznat z té druhé strany, z té strany kdy kromě všedních starostí na vás doléhají ty desivé pocity, kterým nerozumité… proste se staly….. staly se věci a události… tomu nedokáže nikdy z nás zabránit.. ale proč když se stanou člověk zůstane úplně sám ? Vždyt ten co na mně koukal těma jeho zamilovanýma očkama se na mně kouka jako na nepřítele…copak prodelal nejakou oční operaci, že se jeho oči změnili ? A co pamět, možná můžeme tiše závidět slonům jejich paměť. Slon by určitě nezapomněl moje číslo mobilu,aby mohl napsat sms…nezapomněl by moje číslo pevné, aby jen zavolal jak se maš ?… nezapomněl by moji adresu aby poslal pohled nezapomněl by majlik aby poslal alespon vzkaz… ne slon by to určitě nezapomněl ale člověk ano… Můžeme slonům jen závidět… Moje motto z prvniho vztahu bylo: zažil jsme neco, co bylo krásné a dotýkalo se hvezd, trvalo to jen pár mesiců..... jsme štastny, že techto par mesicu bylo věnováno mně a že se to přihodilo...... a stát opět na tom zažátku, neváhal bych se zamilovat znovu..... tech par mesicu stálo za vše,co má smysl, stálo i za trápení. Žádná ze stran si nepřeje aby to vypadalo jak že se brání či nejak zhazuje toho druheho to ne jen se to stalo a duvody jsou uplne zanedbatelne, ale duležite co se stalo potom,,,, jak se ti dva dokážou či nedokážou společne alespon navštívit, ukázat nekoho jiného a řict toto je kluk,,nyní muj kluk…. Copak by mu někdo utrhl hlavu ?? tak si našel nekoho jineho …to je život a zcela přirozene ale proč uplně přestřihnout provázek přátelství???

Zvláštní záznam14. 9. 2004  Dnes nic moc, prostě normál

Je září rok 2004 a narazil jsme na stránky dvou kluku, které vyzařují radost z nalezení jeden druhého, radost z toho, že našli co hledali, radost že mají toho, koho si přály, radost radost a radost… co mi to jen připomíná…… už si vzpomínám…. Já byl takhle zamilovaný, dávno tomu…… ((deníček by mohl vyprávět)) Zakousl jsme se do tech stránek a nevědomky začal prožívat jejich štestí…. Snad mi to připomnělo to krásné co jsme zažil…snad,,, jen jsem prožíval jejich okamžiky života, kdy popisovali jeden druhého a jak jej mají moc rádi a miluji a jak jsou štastní,,, zase mi to něco připomíná,,,, možná tu hromádku dopisu co mi zbyla…. Začetl jsme se a byl rád, že alespon nekomu to vyšlo……až než jsme přišel na konec zápisu, na konec…. Konec jako každý konec by mohl být veselý… no nebyl….. číst o bolestivem loučení,,,číst jak se ten druhy vzdaluje v dáli a už se neobjeví… chvíli koukam nikam a říkám si, že tohle je naše cesta ? tohle je pro co chci žít ? Najít kamarada, který mi po určitý čas dokáže být muj partner pro život ,,,,, a když toto období pomine, tak už nemuže byt muj kamarad ? to mě tolik nenavide nebo miluje, že mně už nechce znát ? tohle je co hledam v životě ? Najit lásku a ztratit ji ? Nevím, ale rozhodne je to něco co se mi nelíbí i když to vidím jen z dálky, vykreslené v několik řádcích na stránkách…. Možná že byla doba kdy jsem to videl tak hodne zblízka, že nyní každý pohled tímto směrem mně vede k přemýšlení….. Co jsou kluci kteří chodí s kluky ? co je drží po hromadě ? Láska ? Ze začátku ale co potom…. Vydrží víc než pár okamžiků našeho času, který máme vyměřený pro náš život, a který už delší nedostaneme…. Nevím, ale láska je cit, který se nedá jen tak hodit do koše… protože v tom koši skončí ti na té druhé straně… Ti jež byli tak hluboce milováni, obdivováni jsou nyní nenáviděni a zatracováni…. Je to špatná cesta, protože jsme ji měl možnost poznat z té druhé strany, z té strany kdy kromě všedních starostí na vás doléhají ty desivé pocity, kterým nerozumité… proste se staly….. staly se věci a události… tomu nedokáže nikdy z nás zabránit.. ale proč když se stanou člověk zůstane úplně sám ? Vždyt ten co na mně koukal těma jeho zamilovanýma očkama se na mně kouka jako na nepřítele…copak prodelal nejakou oční operaci, že se jeho oči změnili ? A co pamět, možná můžeme tiše závidět slonům jejich paměť. Slon by určitě nezapomněl moje číslo mobilu,aby mohl napsat sms…nezapomněl by moje číslo pevné, aby jen zavolal jak se maš ?… nezapomněl by moji adresu aby poslal pohled nezapomněl by majlik aby poslal alespon vzkaz… ne slon by to určitě nezapomněl ale člověk ano… Můžeme slonům jen závidět… Moje motto z prvniho vztahu bylo: zažil jsme neco, co bylo krásné a dotýkalo se hvezd, trvalo to jen pár mesiců..... jsme štastny, že techto par mesicu bylo věnováno mně a že se to přihodilo...... a stát opět na tom zažátku, neváhal bych se zamilovat znovu..... tech par mesicu stálo za vše,co má smysl, stálo i za trápení. Žádná ze stran si nepřeje aby to vypadalo jak že se brání či nejak zhazuje toho druheho to ne jen se to stalo a duvody jsou uplne zanedbatelne, ale duležite co se stalo potom,,,, jak se ti dva dokážou či nedokážou společne alespon navštívit, ukázat nekoho jiného a řict toto je kluk,,nyní muj kluk…. Copak by mu někdo utrhl hlavu ?? tak si našel nekoho jineho …to je život a zcela přirozene ale proč uplně přestřihnout provázek přátelství???

ROZCHOD21. 9. 2004  Je mi zle

Nadešlo ono definitivní rozloučení tech nejkrásnějších citů.... už nejsme manžílci, jen kamaradi, už nemilujeme jeden druheho, jen se mame krásně rádi..... Čeká nás společný víkend, ktery si nedokažu představit, jak vubec budeme trávit..... Včera jsme na sobě ležinkovali tři hodinky,oblečeni, a povidali jsme si... krasn ehezky z očka do očka,,občas ukápla slzička... Máme se rádi,máme.... ten zbytek asi je za námi a před námi život... je mi z toho smutno ale i veselo... Za chvilku přijde a pujdem si sednout na kafičko, vubec netušim jak se budeme k sobě chovat... snad to zvládneme,, jsme dva ušáčci, dva kluci, co byli do sebe desně zamilovani a ted... ted se máme rádi.... mám tě mocinky rád méďo.... tvuj oslík

Snídaně a ráno, na které se nedá zapomenout?25. 9. 2004  Cítím se jak král

Sobotní zářiové ráno, kterým začalo prosvitávat sluníčko začlo až moc nadherně. Probudil jsem se a ospalyma očičkama na mě koukalo neskutečné stovořeníčko, plyšové a přenádherné… Byl to Honziček, sice jsme spaly každy zvlášt, ale probouzeli se společně… Dali jsme se trochu dohromady a vyrazili na snídani… Na náměstí otevřeli novou cukrárnu u Koláře. Hezky design uvnitř, nádherné ručně vyrobené lampy, které znázornuji květy a mnoho sladěných doplnku dodavali tomutu místu v tuto chvíli jedinečnou atmosferu.. sedli jsme ke stolku, dali si kafičko a méďa zeleny čaj, štrůdl… koukali jsem ven a nechal se unášet ojedinelym zážitkem,, lide venku chodili a já mohl ztrávit toto výjmečné ráno s výjmečným človíčkem Uvedomuji si jak moc jej mam rad a jak moc jsme byli štastní jako manžílci ( i když byli chvile smutku) tak nas snad čekaji hezke chvíle jako kamarády…

Autobus14. 10. 2004  Jsem v pohodě

Cestoval jsem domů ze Zlína. Kde jsem měl už všeho až nad hlavu, jednak práce a taky velkoměsta, ve kterém jsem se v tuto chvíli citil tak sám. V zaěstnáni jsme končili hodne pozdě, ale ne dostatečně brzy nato, aby mi jel hned autobus. Mel jsem čas a tak před chladným počasím jsem se uchýlil do čekárny. Přečetl jsme si zde pár poznámek…mých poznámek….několik mesiců starých. Někdo se mne pta proč si to píšu,,nevím, asi nasnadě je že takhle poznávám sám sebe, jaký jsem..jaké jsou mé myšlenky, když pozoruji okolí, druhé lidičky….. Bylo mi tak zvláštně, odjíždím sám a nikdo mne nevyprovází… usedám do autobusu a pomaloučku se zažíná zaplnovat… na nastupišti čeká taky jeden kluk..je hezky mlady.. řikam si jen at si sedne vedle mě… a vida tašku hodil za sedak a přisednul….ostatní cstující se vmáčkli do autobusu a my se rozjeli…. Byl to pro mne zcela zvláštní pocit.. seděl vedle mne kluk..představoval jsem si, že je to muj kluk a že cestujeme společně,,zcela zvláštní a jediněčný pocit….vnímal jsem prostor společně s tímto klukem…bylo mi nadherně….nic jsem nedbal, že jsem unavený, že nikoho nemám…nevadilo mi to, ne v tuto chíli…prožíval jsem asi ten svůj svět…. Můj svět..kde je místo pro lásku,,kde mám svého kluka a on má mne….. v Luhačovicích se tento příjemný sen rozplynul a ten kluk vystoupil…já ale snil dál..jaké to je mít kluka co mně miluje?? Jaké to bude až jej najdu a najdu jej vůbec ?

LÁSKA19. 10. 2004  

tento záznam je z mých poznámek, zcela jsem na něj zapomenul, ale to by byla škoda…
Opravdu je láska cit, který hledá každý človíček na této planetě? Každý si přejeme lásku prožívat, hlavně doma, v rodině, ale ne vždy to náš život nebo spíš řízení osudu dovolí. Kolik kluků jako já vyrůstalo bez otce? Kolikrát jsme si přál lásku mít a na místo toho jsme se jí začal bát. Našel jsem později lásku skvělého a úžasného kluka, který byl mým vysněným princem a já jeho….. Dělilo nás ovšem moře kilometrů. Naše láska se opravdu dotýkala hvězd a snad i proto se začínala vzdalovat. Znám jen jeden pár kluků, co spolu žijí řadu let a stále se milují. Je to jediný pár pod sluncem, který znám..Prožívají skutečnou lásku co spolu dva kluci snad můžou jen prožít.(tech.pozn. nedávno se rozešli, což mně hodně poznamenalo) Je to právě rok, co jsme se s mým prvním manžílkem seznámili. Tak jsme si říkali..manžílci..chtěli jsme se vzít. Za dalšího půl roku bylo všechno úplně jinak. Přestali chodit smsky, majliky, vytratilo se slůvko miluju tě a pak přišel konec. Byla to rána přímo do mého srdce, kde jsme jej nosil. Uvědomuji si, že to byla zčásti i moje vina…..nedokázal jsem se o něj postarat a při mém průměrném výdělku se mnou asi nějaká další budoucnost není…Přišel tedy konec a asi za tři měsíce úplného bloudění myšlenek mimé tělo a smysly……Nicméně jej miluji a mrzí mně že se neozývá..rád bych poznal jeho kluka a věděl, že je štastný. Nevím, všichni kolem mě mi říkají, že jsem malý kluk, věřím na lásku a mají pravdu..jsem naivní a věřím na první lásku, tu na celý život. ………… Druhý pokus se zamilovat dopadl jak dopadl…….. V mém srdíčku není prázdno….je tam stále muj manžílek a neumím jej dostat pryč. Mí přátelé mi obas pomáhají z těch mých stavů, za což jim moc děkuji..ale nevím jestli byli ve svém životě tak blázínkově zamilovani, možná by mne víc chápali a spatřili cestu kterou se snažím hledat, kterou si přeji nálezt a která zřejmně neexistuje. …. Rovněž tak nějak přestávám věřit na lásku, na lásku čistou jako čerstvý spadený bílý sníh spadený z oblohy.. Jedním z posledních snů, které muj první manžílek měl v hlavě (byli úžasné všechny jako on sám), bylo bydlet v bytě…má to něco do sebe nepochybně, ale jen ten samotný byt by ke štestí nestačil….. ti dva človíčci by se tam zanedlouho ukousali..myslim, že když je rodina jako ta naše ( u nás je to proste super, mamce neva,že k nam jezdi kluci) Vzpomínám si, když říkával, že je rád, když může svou lásku ke mně projevit a ukázat před ostatními…. teď má byt, který mu přenechali rodiče, přítele. Který je určitě lepí než já… Poslední dobou více méně přemýšlým o podstatě vztahů mezi kluky. Nemyslím tím jen vztah, ale i kamarádství. Vztahy jsou takové nestálé..jen málo kluků spolu vydrží delší čas. Ted zrovna sedím v klubu (pro kluky), dívám se jak dva co se mají radi tancují ploužáček…občas si dají pusu.. Trošku přivřu očička a začnu snít..o tom až budu se svým miláčkem, budu s ním..budu jej objímat, budu mu dávat sladké pusy a rozplývat se v jeho očích…. Sedím a koukám se na společnou fotku s mym druhým exmanžílkem… schází mi moc a moc astýská se mi po něm..miluji jej..nekdy předtim bych si nepomyslel, že když mně opustí kluk..myslel jsem že svět se zastavil.. teď je mi líto zmařené lásky.. zažil jsme s ním nádherné věci a nelze zapomenout..nezlobím se na nej, jen mně mrzí, že se neozývá přidám ještě záznam co jsem psal včera 17. října 2004 do diskuze Asi něco na tom je… Nedávno mi Honzik řekl zajimavou věc, o které jsem musel zapřemýšlet. Byla řečena trošičku i v nevhodné situaci, která byla vyvolána menším nedoruzumnění, špatný čas - špatné místo. Řekl mi, že něco na tom co psal ten kluk tady dole, že něco na tom je…. Je možné, že jsme se dostali do krásné vztahu díky tomu, že se máme děsně rádi… ale za určitý čas jsme zjistili, že nám to nevyhovuje,,,, zkusili jsme rozchod….a vyšel…. Máme se stále rádi, ale já hlupáček, blázínek ( nebudu se zlobit když mně budete nazývat i debil, zasloužím si to) jsem prostě nechtěl jen kamaráda… možná jsem udělal i někdy něco, co jemu ublížilo,,, určitě to bylo nevědomky…je pravda že s rozchodem se těžce vyrovnává, hlavně ta strana, která si už i tak trošičku zvykla mit někoho, koho miluje,,s kým se drží za tlapku, na koho se zamilovaně kouká…. Možná jsem pokazil fůru věcí, které pak měli za následek to, že druhá strana nechtěla pokračovat ve vztahu…. Nevím, snažil jsem se vždycky o to, aby muj kluk byl štastný… někdy mi to šlo a někdy zase ne…. Vím, že jsme svou velkou láskou a představou toho, že se vrátí a bude ještě krásnější než kdy předtím otrávil toho druhého a možná i dokonce obtěžoval…. Jen doufám, že mi odpustí….můj první manžílek a Honzik… zklamal jsem je, ale nevěděl jsem o tom….možná jsem někomu ublížil, ale nevěděl jsem o tom…ale byl jsem to já, kdo to způsobil…

TÁBOR29. 10. 2004  Je mi smutno, potřebuji rozveselit

Když jsme tábor začli plánovat s Honzikem byli jsme ještě manžílci, dva zamilovaní kluci, nyní jsme tu byli jen dva kamarádi, co se mají děsně radi hned první den začal divně ,,ze začátku jsme tam byli jako dva kamarádi, drželi se za ruce, sledovali filmeček SHREK 2, což je náš zamilovaný..seděli jsme a drželi se za tlapky a najednou Honzik už lehce ovlivněn trochou vina se začal projevovat vetší sympatie k našemu společnému kamarádovi,no ja si šel raději lehnout,,,, druhy den jsem jej hledal, kde spal a spal úplně jinde než měl původně se mnou,, jak jsme ho tam viděl bez trička, tak jsem šel ven si pobrečet,,,,, když jsem se vrátil a všichni se začli probouzet tak se na mne díval nějak divně,,, pak jsme se celé 4 dny na sebe ani nepodívali,,, ale to je jedno až při odjezdu se mi v aute rozbrečel, že jsem se mu nevěnoval,,, řekl jsem mu co a jak se seběhlo,,no říkal, že to nebylo úplne tak ze chtěl byt se mnou ale pak se to pokazilo,,,,, každý den mi bylo čim dal tím hůř, musel jsem všechny bavit a vymýšlet nějaký program, zvláště po tom, co vám, někdo, říká jak je to všecko trapné….v sobotu to jsem zabalit a utéct odtamtud…..naštestí tam byl jeden kluk co se snažil pomáhat, vytvářet lepší atmosféru a taky nám uvařil bezva jídla….tábor sám o sobě byl skvělý,ale byl poznamenaný našimi osobními neshodami, vytvořili skupinky a všecko to šlo jinším směrem.....když jsme všechny vyprovodili a ja + Honzík jsme uklidili chatu,,bylo to zvlaštní jako když někomu ubližiš a on tobě a nevíte jak si to řict ,,,, Před odjezdem domu jsme si dali pusu a mlčeli.,,,,, jeli jame přimo k nim domu,, kde si vybalil věci,, jejich maminka mi uvařila preso s mlékem a udělala nám zmrzlinu se šlehačkou..... bylo to zvlaštní dnes je tomu přesně rok na chlup co jsme se fyzicky poznali,,,,,,+6mesicu jen majliky to je celkem rok a pul.....pak Honzik sundal z našich stránek ten tábo,r aby tam nebyla stará informace,,,, jeho mladší sestře jsme společně vysvětlovali jak funguje počitač, protože v informatice plave,, kdo by nás neznal tak si řekne že jsme manžele se všim všudy,,,,, teda až na to jedno že on už se mnou chodit nechce,,jsme bezva kamarádi a myslim že tak jak naše láska byla jedinečná tak naše přátelství je moc super.... při odchodu jsme se políbili v kuchyni a je odešel domu...

Další období ?22. 11. 2004  Dnes je celý svět naruby

Jaké je,bylo je a nebude ? Asi už nebude to, že jsme zamilovaní a musím tedy přiznat, že jsem to dlouhou dobu nebyl schopný přijmout a stále jsem doufal v nějaké to usmíření,,,,, omlouvam se za to, ale prostě to asi v mém případě nešlo jinak. Máme se rádi a když jsme spolu je nám celkem fajn,ale ale ale Za poslední dobu se vídáme celkem selkem často, někdy mi připadne že častěji než kdy předtím…. Je asi pravda, že jsem stále doufal a koukal na něj zamilovaně….. Podařilo se mi jej unést k nam domů na státní svátek, ale chovali jsme se k sobě jako kamarádi, což bylo na jednu stranu supr a na druhou mi to tak trochu působilo smutně…večer jsme se koukali na moulin rouge…drželi se přitom za ruce….a pak usnuly vedle sebe…. Já bych si to představoval úplne jinak… náš pes si navíc lehnul mezi nás a chrápal….na druhý den uvařili jsme společně oběd, který se dokonce dal jíst….byl to moc hezký svátek a prožil jsem jej se svým báječným kamarádem… Je pravdou, že mi to zvykání dává hodně zabrat a vím, že jsem tím i trochu obtěžoval. No přiznám, že jsem si to hned nepřipouštěl a myslel, že je to jen nějaká krize ze které vybruslíme a náš vztah bude hezčí a krásnější… Oba jsme si teda začli hledat přítele,,,,, povídame si kdo kdy má rande, ale stejně mi příjde, že to prostě je fakt těžké--- teď v sobotu za ním přijel sympatický kluk z Brna. Jako vždy jsme se spolu 3 hodinky nebavili, byli jsme si sednout v tom našem zlínském klubu, já seděl u baru a oni si sedli ke stolu…. Nějak to na mně vše dolehlo, problémy doma, v práci a teď je tu kluk co mně miloval a ani se mnou moc nebaví, jen pár zdvořilostních frází…. Byl jsem smutný,,koukal jsme se z okna a proste se mi nic nechtělo,,,vůbec nic ani žít..občas jsem se podíval za sebe , abych zjistil, že skutečně nikomu nechybím…po delší době jsme se tedy dali do řeči,,tak nějak jsme si dokázali po pouhých třech hodinách vysvětlit proč nesedíme u jednoho stolu a nebavíme se všichni společně,,,, tedy stalo se další dvě hodinky jsme si povídali už společně i s jeho snad novým přítelem.. bylo mi tak nějak jinak, už jsem nebyl smutný, protože ten kluk co býval mým klukem se mnou bavil a i jeho přítel.. byl jsem tak nějak vnitřně šťastný a i trochu záviděl…ale vím, že jestli bude šťastný,,tak to bude moc dobře, protože ja jej mam rád, skutečně a od srdce a když bude mít jinšího kluka, tak budu opravdu rád… taky když se s nima můžu vídat a popovídat si,,možná skoro jako v tom seriálu přátelé,,proste být se svým bývalým klukem nejlepší kamarád a vědět, že když se naše cesty jednou spojily neměly by se tak rychle oddělit…záleží mi na něm a i když si i já najdu někoho budu rád, když se můžu setkávat s Honzou, jeho přítelem… Nikdy nelituju ani jediný den, jedinou hodinu co mi přinesl život s Honzíkem..shodli jsme se nedávno na tom, že naše společné chvilky byly hodně poznamenány smutnými obdobími, které jsme mezi sebou tak nějak vyvolali společně….. teď vím že láska je super, že milovat znamená žít pro někoho a že žít pro někoho znamená mít jej rád jako svého kamaráda…

Milovat nebo nemilovat a co pak s tím ?25. 11. 2004  Mám své dny

Děsný jedním slovem bych teď vystihnul svoji situaci. Včera přijel opět ten kluk za Honzulou. Je vážně supr.. akorát jsem si neuvědomil jednu věc, že se Honza k němu bude chovat jako se choval kdysi ke mně… Jeho pohladí usměje se na něj a pro mě zbývají už jen odměřené pohledy…. Píšu mu teď dopis, že by jsme se určitou dobu neměli vídat ani si psát. Prostě jsem to nerozchodil ten rozchod. Máj jej rád teda spíš miluju stále a je to pro mě opravdu utrpení vidět jak jej libá jiný kluk a ja se můžu jen koukat. Je to pro mě těžké, ale musí to být asi takhle.. teď možná chápu, proč ten můj první kluk úplně se mnou přerušil veškerou komunikaci,,věděl jak moc jej miluju a co by to se mnou dělalo…. Myslel jsme si, že to zvládnu ale ne, nezvládám to už ani pořádně v práci a doma vůbec ne. Chci aby byl štastný a netušil jsem, že to nedokážu unést, ne dnes ne zítra ne za týden,,možná za měsíc a dýl,, třeba až potkám někoho, na koho budu muset myslet víc a víc. Proto ať to bude pro mne sebe víc těžší tak se s ním prostě nějakou dobu fakt nemůžu vídat,, taky některé jeho poznámky a postřehy byt nemíněny špatně mi někdy hodně ubližují…

Rande8. 12. 2004  Dnes je celý svět naruby

Temné období, které mi po určitý čas dělalo dobrou společnost je pryč……Začli jsme si smskovat s Honzulkou, že se už můžeme vídat. Napřed jsme se potkali na chvilku a pak nám už asi nebude nic bránit tomu, být skvělými kamarády, přáteli, tak jak jsme si to slíbili. Pravdou je, ž toho kluka mam děsně rád a jsem fakt štastný, že našel někoho, s kým je mu fajn. Takže jeho maminka ještě moc ani nevěděla o našem rozchodu ani moc o tom, co se děje. Měli jít v pondělí s Honzikem do kina a nějak to nevyšlo. Včera jsem šel z pošty a napadlo mně stavit se u jeho máti v práci a navrhnout jí, jestli nechci jít na Brigit Jonesovou se mnou. Věřte mi, že sem byl děsně nervózní….a proč to dělám se neptejte…pokud máte někoho skutečně rádi a záleží vám na něm, tak to pochopíte. Vím, že těd má problémy a skluz ve škole…..prostě potřebuje podporu… Takže, abych se dostal dál, maminka mě překvapila tím, že se mnou půjde a i přesto, že sem jí řekl, že s Honzulou už nechodíme. Řeklii jsme si že uděláme společně rande.Dali jsme si sraz u kina a hádejte, co se nestalo… na rande přišel ještě jeden človíček…..Honzik..prostě chtěl jít taky do kina,,,,, film byl super..možná ne natolik jako první díl, ale ve skvělé společnosti těchto dvou lidiček to bylo bezva….. při cestě zpět jsme ještě potkali jejich tatíka a pak jsme skončili u nich doma a povídali si dlouho do noci… Byl to moc hezký večer…. Snad se i mně brzo podaří někoho najít….. Dneska přijde Honziček a budem si povídat o všem možném…..Neviděli jsme se dost dlouhou dobu a budem si jistě mít co říct…

Ušáček tropí zmatky, ale nadmíru myšleny upřímně13. 12. 2004  Dnes slavím!

Ach jo. Ti z vás kdo mi teď budou říkat jaký jsem to debil a proč to všechno dělám, tak vám odpovědět nedokážu… Ti z vás, kteří mi řeknou, že obdivují mé jednání tak určitě vědí, co je někoho mít upřímně rád. Nevím proč připadá divné, že se prostě vídám s klukem, který byl můj kamarád, později manžílek a nyní kamarád. Naše kamarádstvi je zcela specifické, je jiné a úžasné….. Byli jsme s jeho novým klukem společně na oběd, na druhy den na chvilku popovídat si nad kofolou. Byli spolu dva dny a vůbec mi to neva..taky proč by mělo. Než odjížděl tak jsme si byli opět sednout.. je to divné že jsme se viděli takhle často. Mne osobně to přineslo hodně trapných a ne moc hezkých poznámek od mých přátel a tak..ti kdo mne znají víc vědí jak to je,ale proste bylo to pro mne šíleně složité to řešit takhle, ale nemohl jsem jinak,,,,Honzik je můj super kamarád a vídáme se často, zajde za mnou do práce, něco pořešíme na stránkách….zajdem na kafe…. Ted byl opravdu štastný a já taky.. ten kluk se k němu chová fantastickým způsobem a mnohému bych se mohl od něj učit….. končí to jako krásná pohádka,,,, téměř…. Život je divný a ne vždy vám nabídne to nejlepší co umí..přišla mi ráno smska, že jeho mamka shledala to, že spaly tam kde bydlím, protože já sem nebyl doma, jako šílený nápad a jeho nového přítele odmíta,,odmítá všechno… vedlo to k hádce….. Ted nevim proč se tohle děje normálním klůkům… budu se snažit mu pomáhat,,,, má svého přítele a taktéž svého kamaráda, ušatého ušáčka….



© radim, 2002-2017

gay kluby www.kl2.cz gaynet.cz Audit a tvorba www stránek
admin hanyz7     |     © 2004-2017    |       rss     |     Ušáček Radim     |         |     optimalizace PageRank.cz     |